Camael

Energie archanděla Camaela nás provádí temnou stránkou duše. Tam potkáváme svoje stíny, strachy, naše vlastní zlo, které čeká na vysvobození, přistupujeme až k traumatům a destruktivním jednáním z dřívějších životů, jež nás připoutávají ke kolu znovuzrození. Plni hrůzy se odmítáme dotýkat minulosti, vstoupit na stinné jeviště života, kde je také realizována vůle Boží.

Temnou moc duše musíme většinou přečkat zcela sami, tak jako Ježíš, když v zahradě getsemanské šel vstříc svému utrpení, zcela bez podpory svých tovaryšů, sám a bez ochrany vydán všanc hrůznému světu. Tato událost by nám měla připomenout také naše vlastní traumata, jež jsme většinou prožili v minulých životech. Kontakt s touto temnou stranou stvoření je aspektem energie archanděla Camaela, energie, která nás však současně posiluje k jejímu překonání, obrací nás ke Světlu a pravdě, vede nás k hlubokým poznatkům, skrze které přesáhneme pozemskou úroveň.

Právě prožitím našich traumatických zkušeností jsme duševně a duchovně vyzráli. Mohli jsme v tom najít náš životní úkol a hnáni hlubokým přáním uniknout temnotě, jsme vyvinuli nadlidské schopnosti, které nám nyní pomáhají smířit Světlo a temnotu. Vždy, když se zdá, jako bychom stáli my a svět na pokraji propasti, objeví se zvláštní duše, plné Světla, duše zrozené z prosazující se nadměrné převahy temnoty. Protože ve vesmíru musí být vše v rovnováze, nemůže být temnota mocnější než Světlo. Okamžitě jsou vysílány do světa impulsy, které se postarají o vyrovnání.

Archanděl Camael poroučí tak zvaným andělským legiím ničení. Válka, katastrofy, rány osudu, nemoc, chaos a ničení jsou elementy, které opět obnovují rovnováhu, když jsme se z ní sami v sobě a v kolektivu vychýlili. Tak je možno také vysvětlit, že každá vyspělá pozemská kultura se od určitého bodu zase začala chýlit ke svému úpadku.

Karma, zákon vyrovnání, existuje z nutnosti nebeské a pozemské rovnováhy. Temno se pouze částečně posouvá před zdroj Světla jako při zatmění slunce. Tak může být duchovní a pozemská moc zneužívána pouze časově omezeně, protože temné energie jsou přitahovány do temnoty a světlé energie vystupují do Světla. Zákon vyrovnání je vždy účinný.

Považujme tedy naše zdejší bytí a to, co se nám děje, za akt spravedlnosti, tak aby bylo z naší svobodné vůle zajištěno vyrovnání mezi silami, a neváhejme již uvolnit okovy, jež nás váží k bezmocnosti překonáním nižších pudů. Archanděl Camael je ten, který před námi drží zrcadlo, v němž vidíme svého vlastního démona; ten aspekt v nás, který je také pachatelem a v jehož protikladném doplňku se stáváme obětí. Pozorujeme karmické zápletky a staré rány, naše vlastní dychtěni po moci a dále vidíme ty části, které nám chybí k tomu, abychom se dostali do stavu rovnováhy.

Poselství

"Já jsem archanděl Camael a objevuji se tváří v tvář zatmění časů končícího tisíciletí. Patřím k nebeským mocnostem a pohybuji se na ostré hraně, oddělující Světlo a stín. Vedu nebeské zástupy, které obývají hraniční oblasti nebes. 

Vystoupení do nebeských říší je podmíněno ničením a vyčištěním, aby mohlo vzniknout nové, dokonalé. Světlo a stín se nakonec vyrovnají a stanou se Světlem. Tak jako měsíc během zatmění slunce překryje jen na krátkou dobu Světlo slunce, tak jste někdy i vy pokryti stíny. Světlo je však všudypřítomné. Měsíc, který zatemnil slunce, je symbolem sám o sobě. Poté, co se na krátkou dobu objevil symbol, musí Měsíc opět uvolnit výhled. Tím zářivější se nám zdá znovuzískané sluneční Světlo.

Dokud se točíte v kole znovuzrození a prožívání vašeho osudu vás přivádí do vyšších úrovní vědomí, musíte se setkat se svými stíny, abyste rozbili okovy minulosti. Uvítejte temno ve vás, aby mohlo odejít.

Archanděl Camael, ten, který vidí Boha."