Do nitra

Žena vyobrazená na této kartě má na tváři náznak úsměvu. Ve skutečnosti jen pozoruje šprýmy, které vytváří její mysl - nesoudí, nezkouší je zastavit, neztotožňuje se s nimi, jenom je pozoruje jako by to byl provoz na silnici, nebo vlnky na hladině rybníka. A šprýmy tvé mysli jsou trochu zábavné, jak skáčou nahoru a dolů, otáčejí se sem a tam a snaží se přilákat tvou pozornost a svést tě ke hře. • Vypěstovat si schopnost udržet odstup od své mysli je jedním z největších požehnání. V tom také spočívá celá meditace - ne odříkávání manter nebo opakování afirmací, ale jen pozorování, jako kdyby mysl patřila někomu jinému. Jsi teď připraven/a zaujmout odstup a pozorovat představení, aniž by ses do něj zaplétal/a. Oddej se jednoduše té svobodě jít do nitra, kdykoli můžeš, a tvá meditační schopnost v tobě bude růst a prohlubovat se.

Obrátit se do nitra není žádný obrat. Jít dovnitř neznamená vůbec žádný pohyb. Obrátit se do nitra jednoduše znamená, že jsi se tak dlouho honil/a za svými touhami, znovu a znovu - a pokaždé jsi znovu jen došel/a ke zklamání. Znamená to, že každá touha přináší utrpení, že touha nepřináší naplnění. Že nikdy ničeho nedosáhneš, protože uspokojení je nemožné. Uvidíš tuto pravdu, že hnán/a touhou nikam nedojdeš a zastavíš se. Ne, že vyvineš úsilí, aby ses zastavil/a. Když vyvineš úsilí, už to znovu běží, malinko. Stále po něčem toužíš - v tu chvíli možná po tom, abys po ničem netoužil/a.

Jestliže vyvineš jakékoliv úsilí dostat se dovnitř, míříš stále ven. Jakákoliv snaha tě může vést jedině ven.

Každá cesta je vnější cestou, není vnitřních cest. Jak můžeš cestovat dovnitř? Už tam jsi,  nemá smysl nikam chodit. Až přestaneš někam chodit, zmizí cestování; když tvá mysl není zakalena touhou, jsi tam. Tomu se říká obrácení do nitra. Ale žádné obrácení to vůbec není, jednoduše se nejde ven.