Jak milovat v každém okamžiku
Můžete být tak vděční za vzduch, že už samo dýchání vás nutí milovat. Jak můžete projevit svou vděčnost za vzduch? Tím, že se radujete z každého dechu. Když se soustředíte na svůj dech, můžete vychutnávat nejméně sedmnáctkrát či osmnáctkrát za minutu. Samo dýchání stačí k tomu, abyste byli vždy šťastní a zamilovaní. Tohle je jen jedna z cest, kterou se může ubírat láska. Každá činnost v našem životě se může stát obřadem lásky.
Dalším způsobem vyjádření lásky může být komunikace. Když posloucháme nebo vyprávíme nějaký příběh, můžeme se podělit o svou lásku. Zkuste si chvíli hrát a najít nejméně tisíc způsobů, jak říci: „Miluji Tě.“ A tuto lásku nemusíte vysvětlovat ani ospravedlňovat. Lásku prostě dáváte a přijímáte, aniž se to snažíte pochopit.
MÁTE-LI ODVAHU ÚPLNĚ OTEVŘÍT SVÉ SRDCE, STANE SE ZÁZRAK.
Začnete vidět odrazy své lásky ve všem. Všechno, co děláte, se stane obřadem lásky. Jakmile se to stane, už nemyslíte, jen vnímáte a radujete se ze života. Nacházíte radost ve všem, co děláte, protože to děláte rádi. Žít je nádherné a vy jste nesmírně šťastní.
Jak můžete věřit někomu, kdo vám říká, že vás miluje, ale zachází s vámi špatně? Jak vám někdo může říci, že vás miluje, zatímco chce řídit váš život a říkat vám, co máte dělat a co si máte myslit. Jak vám někdo může říkat, že vás miluje, když na vás žárlí?
Vždycky máme na vybranou, a jestliže milujeme sami sebe, zvolíme lásku. Nedovolujeme druhým, aby nám ubližovali. Jestliže nám někdo ubližuje, dělá to proto, že mu to dovolíme. A my mu to dovolíme, protože si myslíme, že si to zasluhujeme, a tím se trestáme.
Říkáme že „láska bolí“, zatímco si ubližujeme svými vlastními lžemi. Veškerý náš boj v romantických vztazích je nesmysl. Není to láska, a proto po lásce toužíme.
Jste-li otevření lásce, lásku dostáváte, a není-li to láska, můžete odejít. Vážíte-li si sami sebe, nikomu nedovolíte, aby vás zneužíval.
Mnozí lidé mi říkají: "Chci někoho, kdo mě bude milovat. Chci potkat správného muže nebo ženu." Kdo je ten správný muž nebo žena? To záleží na vás! Jestliže takového člověka potkáte a zacházíte s ním tak, jak zacházíte sami se sebou, to jest sobecky, pak ho využijete k tomu, aby ste ubližovali sami sobě.
Jak můžete chtít romantický vztah, když nemilujeme sami sebe? Jak můžeme předstírat, že někoho milujeme, když nemilujeme sami sebe? Nevážíte-li si sami sebe, nevážíte si ani svého partnera. Jak si ho můžete vážit, když si nevážíte sami sebe? Jak můžete dát někomu něco, co sami nemáte?
Romantický vztah musí začít u vás. Vy jste zodpovědní za polovinu vztahu: za svou polovinu. Když si vážíte sami sebe, vážíte si svého partnera. Lásku dáváte a lásku přijímáte. Jste-li však plní jedu, chcete partnerovi ublížit. Je to nesmyslné.
Lidský život je v poměru k věku Země a vesmíru velice krátký. Nikdy nevíte, co bude zítra. Život je tak krátký, že když vidím své děti, užívám si jejich přítomnosti, jak jen mohu. Užívám si přítomnosti svých blízkých, svých přátel a svých žáků. Ale většinou si užívám sám sebe, protože sám se sebou jsem nejčastěji.
Proč bych měl ztrácet čas sebeodsuzováním a sebeodmítáním? Proč bych měl být naštvaný nebo žárlivý? Když se necítím dobře, zjistím důvod a napravím to. Pak jsem opět šťastný a pokračuji ve svém příběhu.
Když píšete svůj příběh s láskou, milujete hlavní postavu bezpodmínečně. V tom je největší rozdíl mezi starým příběhem založeným na pravdě. Když milujete sami sebe bezpodmínečně, vysvětlujete s láskou všechno, co vnímáte.
Láska je jednoduchá, snadná, krásná, ale začíná u vás. Každý vztah se zlepší, když milujete sami sebe a žijete s vědomím své lásky. Jen málo lidí umí milovat vědomě, ale každý umí milovat nevědomě. Když milujete nevědomě, ani si nevšimnete, že to, co cítíte, je láska. Vidíte malé dítě, které se na vás usmívá, a něco cítíte. To je láska, ale hlas vědomostí vám říká: „To není láska.“ Milujete často, ale neuvědomujete si to.
Lásce a úctě bychom také měli naučit naše děti, ale to je naučíme jedině tehdy, když budeme milovat sami sebe. Jinak to není možné.