Měsíc

Vy, napůl loutky,
které při měsíci
vytančí v trávě jedovatá kola,
na nichž se ovce nepasou,
a vy, kdo dáváte růst
houbám o půlnoci
Shakespeare, Bouře /Dějství V., Scéna 1., překlad Martin Hilský/
Bdělé oko slunce se zavřelo a denní světlo, jež dosud jasně a ostře ozařovalo svět, začíná pohasínat. Vychází měsíc s úkolem tajně sledovat bytosti z podsvětí, které s nocí vylézají ze svých skrýší. Prstenec čarodějných hub jasně září na vlnách jeho hebkého stříbrného světla. Čas běží, padá soumrak a houby začínají ve tmě světélkovat, aby ozářily cestu královně vil.
„Už přichází!" šeptají duchové lesa a víly ve větru tak přelíbeznými hlasy, že zaslechne-li je smrtelník, zešílí touhou. „Ustupte!" volají bludičky mihotající se mezi stromy. Jiskřivě září a nedočkavě vyhlížejí, objeví-li se nějaký člověk, aby ho svedly z jeho cesty. Dnes tu však není nikdo, s kým by si mohly škádlivě pohrát a nechal ho bloudit. Dryády se berou za ruce a lehkým krokem vycházejí zpoza stromů, aby byly nápomocné blížící se královně. Královna neslyšně prochází lesem, jde bosa a v jejích šlépějích rozkvétají sasanky. Teď s úsměvem začíná tančit.
Přichází noc a její moc
vílám jde k dubu.
Tančit chcem jen a vyhnat den
z našeho kruhu.
Poslyš zpěv náš: Kéž nechováš
žal ve svém nitru.
Přidej se k mám, odevzdej nám
tužby a přáni.
Radostný rej jen prožívej,
křídla jsou k mání.
Význam: Strach a obavy, víra v iluze, zkreslení, honba za přeludy, snění a vize, zmatení. Víly umí mistrovsky šálit a klamat a je všeobecně známo, jak nebezpečné je vkročit do prstence z čarodějných hub. Měsíční království je za vším známým, poklidným a předvídatelným. Je to jiný svět, ohromující a svým způsobem inspirativní, ale může být také znepokojivý a nebezpečný, pokud se v něm člověk pohybuje příliš lehkovážně. Pyšný poutník se snadno nechá zlákat bludičkami, sejde z cesty a pak marně bloudí lesem. Pokud si však člověk zachová všech pět pohromadě, bude pro něj nahlédnutí za hranice sluncem ozářené skutečnosti vzácným vyznamenáním a jedním z nejpodnětnějších kouzel. Je to brána ke všemu skrytému a neznámému, pramen, z něhož společně vyvěrá tma i světlo. A to je dar Měsíce.