Páže Mečů

Páže mečů drží v náručí labutí mládě a svým tělem tvoří živou kolébku na jeho ochranu. Cítí, že je to třeba. Labutě odrážejí jeho postoj a přilétají co nejblíže, aby je chránily máváním svých mocných křídel. Jsou to bdělí strážci a jejich pozorným očím nic neunikne. Prudkým máváním křídel vytvářejí vztlak, který páže s mládětem nese nocí.

Páže vzhlíží ke hvězdám a nechává se jimi vést, tak jako kdysi námořníci. Slabá záře vzdálených světelných signálů mu značí cestu, kterou se má ubírat, právě tak jako před věky ukazovala cestu tomu, kdo se uměl vyznat v jejich složitých vzorech. Síť světel na nebi tvoří klenutou mapu. Páže s labutěmi letí oblohou a hvězdy na ně volají a svolávají větry. A větry honem začnou vát a spěchají na zavolanou. Páže je vítá. Když se zdola opřou do jeho křídel, bude připraveno. Nezaskočí ho, když vítr trochu změní směr či sílu, umí si poradit. Teď kývá na vás a pobízí vás, ať si protřete oči a zbavíte je mlžného zákalu z přemíry denního světla, abyste spatřili cestu, kterou vám nabízejí noční strážci nebes.

Páže mečů ztělesňuje poctivost a pravdivost. Nebojí se zkoumat vlastní přesvědčeni, na bílou a černou, které jsou kolem něj v rovnováze, se dívá bez odsuzování a ví, jak si stojí jeho duše. Nemá strach z emocí, ale nedovoluje, aby určovaly jeho rozhodnutí. To, čím se většinou řídí, je logika. Je bystré a má výrazné analytické myšlení. Své mentální schopnosti používá k tomu, aby se jimi nechávalo účelně vést a dokázalo správné odhadnout situaci. Své vnímáni se snaží rozšířit natolik, aby v něm byl prostor i pro nové a neznámé.