Rozdílné úhly vnímání

Jak každý z nás vnímá muže či ženu? A jak vnímáme děti? Víte, jaké máte úhly vnímání? Pokud ne, tak neopakujme stejné chyby, které se děli ve vašem dětství a změňme přístup v myšlení. Vzpomeňte si, jaké jste vy prožívaly dětství a zda ho chcete opakovat a vytvářet stejné modality i vašim dětem. Byla vaše maminka neustále v jednom kole? Dělala vám všem doma ráno snídaně, pak rychle běžela do práce, po práci vás vyzvedla ze školky/školy, rychle nakoupila, doma honem uvařila a ještě se vám stihla věnovat s láskyplnou péčí po tom celodenním maratonu? A co otec? Byl neustále v práci, a když byl doma, jen se najedl a pak koukal na televizi? Když jste ho začali vyrušovat, křikl na vás a poslal za maminkou, nebo vypnul TV a šel si s vámi hrát, číst vám pohádku apod.? Promítněte si pozorně ve vašem podvědomí vaše dětství a sami si odpovězte na otázku.

*  Co si nepřeji, aby moje dítě prožívalo stejného, jako ve svém dětství já?
*  Čeho se musím vyvarovat?
*  Na co si dát pozor?
*  Co bych mu naopak měl/a dopřát oproti mě, když jsem byl malý/á?
*  Co ještě musím změnit? apod.

Jedině takto přesně kladenými otázkami můžete v sobě najít odpovědi ke správnému zaměření a výchově svého dítěte. A není vůbec důležité, zda je vaše, něčí, nebo adoptované. I kdybyste vychovávali úplně cizí dítě, měli byste ho milovat jako vaše vlastní. Pořád to jsou děti, a pokud jste se dobrovolně rozhodli o ně starat, tak potom jedině s láskou nám vrozenou. Pokud se tedy hrnete do vztahu, kde žena sama vychovává dítě a vy ho nemilujete stejně jako ji, raději do vztahu nelezte! Dříve či později budou trpět všichni a žena dá vždy nebo alespoň z valné většiny přednost vlastnímu dítěti, než před chlapem, který stál jen o ženu jako sexuální objekt, nikoliv o ženu a dítě, jako celek.

Jaký je rozdíl v myšlení z pohledu muže a ženy? Tyto teoretické informace, o kterých je nutné se zde zmínit, z důvodu osvícenosti v rozdílnosti obou pohlaví, jsou ovšem postaveny na letitých zkušenostech, průzkumech a zkoumání v několika zemích světa. Základní tělesné a psychické rozdíly mezi oběma pohlavími jsou u člověka výhodou pro obě pohlaví!

Jestliže to partneři či budoucí manželé neuznají, spějí k rozchodu! Jejich vlastnosti jsou velmi komplexní a proto by se muž i žena měli v životě doplňovat. Proto také díky fyzické rozdílnosti po sobě obě pohlaví tolik touží, neboť do sebe skvěle pasují ... stejně jako puzzle. To už jsem ale zabruslil do poněkud jiného odvětví „fyzického magnetismu sblížení“. Rozdílnost mezi muži a ženami jsou ovšem v praktickém životě velmi markantní.

Fyziologický základní rozdíl je v mateřské roli ženy, což ji ovšem nestaví do podřízené pozice, jak tomu bylo dříve. V dnešní době je tomu spíše naopak. Ženy se začaly stávat více ambicióznějšími, průbojnějšími, sebejistějšími a postupně se tak začaly vymaňovat ze závislosti na mužích.

Ženy by ovšem neměli zapomínat na fakt, že pokud budou vystupovat ve své sebejisté roli jako soběstačná bojovnice XENA, těžko naleznou rytíře, který je přijede zachránit, protože vystupují tak, že je vlastně svým chováním od sebe odhánějí. Muži mají na sobě neviditelné tlačítko, které funguje na zavolání, na pomoc, ochranu, psychickou podporu apod. A pokud si tento fakt ambiciózní ženy neuvědomí, zůstanou sami. Pak mají dvě možnosti. Buď tak budou žít celý život a sem tam si najdou nějakého toho milence, který může být klidně ženatý, hlavně když k nim bude pozorný, bude jim lichotit a potřebovat jen pro tu jednu věc, neboť budou díky nedostatku pozornosti skvělými milenkami. Oni budou mít sice stále svoji svobodu a klid, ale to se pak dostávají do bermudského trojúhelníku, v kterém to vždy někdo odnese. To už se ale zas tak moc neřeší.

Pak je druhá možnost, že změní své ambiciózní chování na přijmutí pomoci a potřebu, mít vedle sebe někoho, kdo je dokáže vroucně a hluboce milovat po zbytek života, aniž by předhazovali svoji nadřazenost a nezávislost, a tím uzavřít kruh pro šťastný rodinný život. Jen tak najdou pokoj, klid a štěstí ve svém srdci. Průměrně vzato, ženy a muži vnímají vnější svět každý trochu jinak.

Na takové ženy pak skvěle sedí jeden citát, který zní: „Chcete mít vždycky pravdu, nebo chcete být šťastné?“ Příjem informací spojené se smysly, receptory, tvoří vyhodnocení, které ovšem jak muž, tak i žena vnímají jinak. Mohou se tedy lišit jak u muže, tak u ženy i výslednými reakcemi. Výchova, která v nás posiluje či zeslabuje vrozené dispozice, hovoříme-li o sklonu k tomu či jinému způsobu chování, které je často v dětství posilováno rodiči. Malým holčičkám rodiče dost často říkají: „Ty jsi tak hezká a roztomilá, skoro jako princezna“. Chlapcům většinou: „Ty jsi tak šikovný, nebojácný a silný“. Pokud tedy hovoříme o pozitivní podpoře v myšlení a vývoji dítěte. Ale mnozí známe jistě i jiné přístupy… stačí si jen vzpomenout.

Mnoho vlastností má u žen menší rozptyl než u mužů. Muži mají větší šanci, že se potkají s průměrnou /v dobrém smyslu slova/ ženou, kdežto ženy se mohou snáze potkat s extrémy. Například s hlupákem nebo géniem, sukničkářem nebo romantikem. Nejen fyzické rozdíly, síla, vytrvalost aj., ale i duševní, citové a emocionální stránky jsou velmi rozdílné. Přesto by se měli muž a žena doplňovat také psychicky. Psychická podpora je jednou z nejdůležitějších vlastností, kterou ovšem neoplývá každý a ne každý na to má i dostatek energie! Byly zaznamenány i případy, kdy jeden druhého z lásky natolik podporoval a dodával tolik chybějící energii, až ji sám ztratil na několik měsíců. Toto sebeobětování znají ovšem ve valné většině především ženy, které dokážou pro své děti obětovat opravdu hodně své energie. I to je důkazem veliké lásky, aniž by padlo jediné slovo. Je pak ovšem velmi těžké tuto ztracenou energii znovu získávat, ale jde to prostřednictvím slunce, vody a obrovské vůle a vnitřní síly.

To se ovšem nikdy neprojevuje napovrch. Spíše se to děje uvnitř takového jedince a jen na něm záleží, jak se s tím dokáže pak vyrovnat, nebo poprat. Velmi ovšem v těchto případech pomáhá vzájemná podpora a porozumění mezi partnery. Pokud tomu tak není, má to jedinec velmi těžké a mnozí tento nápor nedokázali ani sami zvládnout.

Závěrem bych rád doplnil pozice vnímání u žen a mužů ve vztahových otázkách. Nejlépe bude přiblížit si to na konkrétním příkladu, z kterého dnes vychází mnoho vztahů, které nakonec končí rozchodem.To si takhle jednou u stolu vypráví kamarádky:

Ona vypráví, jaké to bylo s ním skvělé:
„Vzal mne na dobrou večeři, pak na procházku po městě, pak byla dlouhá předehra a povídal si se mnou celou noc… prostě úžasné!“
A on ze svého pohledu kamarádovi druhý den:
„Vzal jsem ji na večeři, ale ta byla dost drahá. Pak jsme šli pěšky domů, protože už mi nezbylo ani na taxík. Vůbec mne nevzrušovala, a proto se nemohl ani udělat. Tak jsem si s ní raději povídal celou noc“.... :)

O čem takové konverzace v poslední době tedy vypovídají a k čemu to všechno spěje? Závěr si udělejte už každý sám.

S láskou a úctou váš trenér Radovan