Smrt

Říká se, že labuť je celý život němá. Na prahu smrti však, než vydechne naposled, zazpívá z posledních sil bolestně krásnou píseň. Její předsmrtný zpěv je tím nejsrdceryvnějším sbohem, jaké kdy kdo slyšel.

Zpěv Fénixe naproti tomu... ach, zpěv Fénixe je něco docela jiného než labutí píseň. Když Fénix cítí, že se blíží konec, pozvedne hlas, aby zazpíval píseň o bolesti, odloučení a zármutku. Tragický nápěv písně však nedokáže zastřít jeho nesmírnou radost. Fénix totiž ví, že plameny, které spalují jeho srdce, zároveň zahřívají vejce, v němž dřímá jeho nástupce. Oheň, v němž je mu dáno uhořet, zažíhá další jiskru života, a jedno je s druhým nerozlučné spjato. Stejné pouto bylo i mezi nim a jeho předchůdcem, a jeho předchůdcem, a jeho předchůdcem, až k počátku věků. Sedí ve svém hnízdě a přijímá smrt, podvoluje se nevyhnutelné ruce osudu. A zatímco ho spaluji žhnoucí plameny, rozpíná křídla a zpívá, až do posledního dechu.

Význam: Zavírají se dveře za minulosti a otevírají se v nové, probíhá proměna, změna stavu, můžete se odpoutat od všeho starého a přebytečného, sklonit se před nevyhnutelnými silami osudu a přijmout radikální změny. Staré je třeba odložit a nechat shořet, aby se uvolnilo místo pro nové. Pradávný příběh o ptáku Fénixovi se vypráví a opakuje v mnoha kulturách. Fénix je jedinečným symbolem smrti, znovuzrození a života zároveň. Kosatce bývají také spojovány se smrtí. Jejich latinský název je totiž iris, což je zároveň jméno řecké bohyně duhy. Bohyně Iris chodívala po duze z nebes na zem, aby přinášela lidem vzkazy od bohů a aby provázela duše žen do podsvětí. Rulík zlomocný je prudce jedovatá rostlina, symbol klamu, nebezpečí a smrti. A škumpa ve viktoriánské květomluvě říká: „Tuto změnu přestojím."