Závislosti
"Závislosti představují velký problém.
Kvůli nim hyne bezpočet lidí.
Alkohol je nejhorší droga, protože je nejvíce rozšířená.
Chraň se alkoholu, neboť je obzvláště záludný.
Začíná to skleničkou občas a naráz se alkohol stává pevnou součástí tvé existence.
... Časem existuje již jen alkohol, který tě rozkládá a vymazává tvou identitu.
Dvojsmyslný význam německého rčení:
"Proměnil ses v láhev" výstižně vyjadřuje tuto situaci.
Proto se před alkoholem chraň a považuj ho za velkého nepřítele.
Vím, kolik strašlivých činů bylo spácháno, protože alkohol zabavuje člověka zábran.
Vím, kolik těžké karmy si lidé přivodili, protože propadli alkoholu.
A vím také kolik lidí toto zlo připravilo o domov a majetek.
Kdyby ti první krok k odříkání připadal těžký, vzpomeň si na mou pravdu:
časem se alkohol a úspěch vylučují.
Nic nepřikrášluj, nelži si do vlastní kapsy,podívej se pravdě do tváře - a učiň první krok tím, že si řekneš:
"Dnes nebudu pít!".
To si říkej denně.
Nedokážeš li se alkoholu zříci, pokládej se za alkoholika.
Pros Pána a současně vyhledej odbornou pomoc.
Udělej všechno proto, aby ses této strašné závislosti zbyvil.
Jen když si pomůžeš sám, mohu ti Já dále pomáhat."
Antoine de Saint-Exupéry Citadela
Gregg Braden
Je třeba si vždy uvědomit, že zlo a jeho přítomnost jsou jen dočasné, zatímco dobro je věčné a zlo bude tak dlouho ve světě, dokud zde bude vládnout ego. To současně znamená, že jen realizace pravdy a vciťování jednoty lidstva může zlo zcela odstranit.
Eduard Tomáš
Když někoho soudíte, soudíte sami sebe, když někoho zraňujete, zraňujete sebe, když někoho ponižujete, ponižujete sebe, protože všechno je odraz vaši duše, vaši představy o vás samých. Proto přijímejte sami sebe i druhé takový jací jsou, nikdo není dokonalý přesto každý z nás je jedinečný.
Naše představa dokonalosti mění způsob, jakým sníme. Učíme se popírat a odmítat sami sebe. Nikdy neodpovídáme svým vlastním představám, nikdy nejsme dostatečně dobří, dostatečně čistí nebo dostatečně zdraví. Vždycky existuje něco, co nedokážeme přijmout nebo odpustit. Proto odmítáme své vlastní lidství; proto si nikdy nezasluhujeme být šťastní; proto neustále hledáme někoho, kdo nás bude zneužívat, někoho, kdo nás bude trestat. Pokud žijeme v nějakém vztahu, v nějž jsme zneužíváni, pak jen proto, že to přijímáme, protože jsme přesvědčeni, že si to zasloužíme. Existuje určitý stupeň zneužívání, jejž jsme ochotni přijmout, ale nikdo na světě nás nezneužívá víc, než se zneužíváme my sami. Jsme ochotni nechat se zneužívat druhými do té míry, do jaké se zneužíváme sami. Jestliže nás někdo využívá víc, než se zneužíváme sami, snažíme se utéci. Ale dokud nás druhý zneužívá trochu míň, pravděpodobně s ním ještě nějaký čas zůstaneme. Věříme, že si to zasloužíme.
Energie přitahuje stejný druh energie, stejný druh vibrací. Když vám někdo řekne, že žije ve vztahu kde je zneužíván, a vy se ho zeptáte, proč neodejde, pravděpodobně vám nebude schopen odpovědět. Ve skutečnosti v takovém vztahu zůstává proto, že potřebuje být zneužíván, neboť tím trestá sám sebe.Ať milujeme někoho sebevíc, nikdy nemůžeme být tím, co si druhý přeje.
To je první chyba, kterou dělá každý z nás. Zakládáme své štěstí na našem partnerovi, ale tak to v životě nefunguje.Láska nemá žádná očekávání. Strach je plný očekávání. Máme-li strach, všechno děláme jen proto, že si myslíme, že to dělat musíme, a očekáváme, že to druzí budou dělat také. Proto strach bolí. Něco očekáváme, a když se to stane, máme pocit, že nám bylo ublíženo – připadá nám to nespravedlivé. Obviňujeme druhé, že nesplnili naše očekávání. Když někoho milujeme; nic neočekáváme; cokoliv dělám, děláme to proto, že to dělat chceme, také ostatní dělají, to co dělat chtějí. Když neočekáváme, že se něco stane, nevadí nám, že se to nestane. Proto když jsme zamilovaní, nic nás nebolí. Neočekáváme, že člověk koho milujeme, něco udělá, a ani mi nemáme žádné závazky.
Láska je založena na úctě. Strach si ničeho neváží – neváží si ani sám sebe.
Sebelítost pochází z nedostatku úcty. / z knihy Láska, vztahy a přátelství /Toltécká láska/ Don Miquel Ruiz/
Věř, že každá bolest je dočasná. Věř, že pokud jsi v bolestné situaci, opět se zlepší, neboj se té situace, zase pomine, je to jen tvá zkouška, s láskou ji přijmi. Obejmi svoje starosti a problém, přijmi je, vždyť sis je sám vytvořil. Zůstaň silný a otevři své srdce a věř v sám sebe. Vždycky máš možnost i sílu říct - "NE, TAKHLE MŮJ PŘÍBĚH NESKONČÍ". Dívej se na každou situaci očima lásky - láska je to jediné skuteční. Zbytek je iluze... mysli s láskou, jednej s láskou, buď láska... A VĚŘ SI STEJNĚ JAKO JÁ VĚŘÍM V TEBE...
« DětiNěco pro potěchu duše i srdíčka »